Před více než měsícem jsem zde v reakci na dění ve městě zahájil seriál na téma městských obvodů. Ve druhém díle doplním jednu závažnou drobnost, pozastavím se nad stavem komunikace mezi občany a samosprávou a shrnu aktuální situaci příprav na referendum.
V úvodním článku jsem se zabýval funkcí samosprávy, respektive státní správy a zejména nástroji výkonu samosprávy statutárních měst včetně přehledu toho, jak tyto nástroje využívají jednotlivá statutární města v České republice. V tomto přehledu jsem porovnával na jedné straně modely využívající městské obvody či části, které mají vlastní zastupitelstvo, radu, starost(k)u a úřad, na straně druhé modely využívající osadní výbory nebo komise, které jsou poradními orgány centrálních orgánů (zastupitelstva, resp. rady).
Následná veřejná beseda s pardubickou primátorkou mě upozornila na pardubickou realitu, která mě samotného ani nenapadla, a totiž, že některé pardubické městské obvody mají ještě zřízené právě osadní výbory nebo místní komise.
Komise na obvodech
A tak zastupitelstvo MO Pardubice IV má 5 osadních výborů (Pardubičky, Nemošice, Mnětice, Černá za Bory, Drozdice). Rada MO Pardubice V má 4 místní komise (Dukla, Dražkovice, Jesničánky, Višňovka). Rada MO Pardubice VI 5 místních komisí (Svítkov, Popkovice, Staré Čívice, Lány na Důlku, Opočínek). V MO Pardubice VII fungují 4 místní komise (Rosice, Trnová, Ohrazenice, Doubravice), současně existuje jako orgán zastupitelstva Výbor pro místní části, v němž vždy na jeden rok (čtvrtinu volebního období) usedne předseda jedné z místních komisí.
Existence těchto místních komisí (resp. osadních výborů v případě MO Pardubice IV) má jistě své opodstatnění. Jak jinak spravovat například Drozdice z Pardubiček, Dražkovice z Dukly nebo Doubravice z Rosic… A to ještě své vlastní zastoupení nemají Staročernsko a Žižín v MO Pardubice IV a Semtín v MO Pardubice VII.
Pak se ovšem nabízí otázka, zda by tyto orgány nemohly být zřízeny přímo velkou radnicí a zda tento třístupňový systém není na úkor efektivity. A to zdaleka nejen finanční na straně rozpočtu města. Ostatně považuji za chybu, že byla diskuze o budoucnosti městských obvodů zatím vedena převážně v rovině finanční úspory (zrušení obvodů) vs. kvalita samosprávy (zachování obvodů). Na toto téma jsme narazili i při posledním Zdění.
Komunikace občanů
Často od zastánců obvodů slýcháme tvrzení, že malé radnice jsou občanům blíž. Problémem pak ale může být, nakolik jsou malé radnice schopny jejich podněty řešit, a to v kontextu celoměstského (kéž by tomu tak bylo) koncepčního přístupu.
Bez ohledu na změny (či nezměny) v uspořádání samosprávy se my občané musíme učit vznášet svoje legitimní požadavky směrem ke svým zástupcům. Například zastupitel (a poslanec) Miroslav Petráň si právě při projednávání problematiky městských obvodů povzdechl, že ho jeho voliči nekontaktují. Naši zastupitelé jsou stejně jako my (je to ostatně zákonná podmínka pro kandidaturu) Pardubáci a je možné (a velmi potřebné) s nimi diskutovat.
Nástrojem pro komunikaci se samosprávou (ať už volenými orgány, nebo úřadem) je také žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Díky ní můžete mimo jiné získat oficiální odpověď ve chvíli, kdy se informace od jednotlivých zástupců samosprávy či z médií rozcházejí. Všechny odpovědi jsou navíc uveřejňovány na úřední desce, což dále přispívá k veřejné kontrole.
Podle výroční zprávy obdržel za loňský rok magistrát 108 takovýchto žádostí. Z městských obvodů, které již zveřejnili výroční zprávu za rok 2012, byly 4 žádosti adresovány MO Pardubice II a 2 žádosti MO Pardubice VI. Výroční zpráva MO Pardubice V, kde byla velkým tématem chystaná rekonstrukce nám. Dukelských hrdinů, mluví o jedné žádosti s následujícím dodatkem:
„Je třeba doplnit, že občané se obracejí na úřad a zaměstnance zcela neformálně, aniž by se výslovně odvolávali na zákon č. 106/1999 Sb., na druhé straně zaměstnanci tyto informace i nadále bez dalšího poskytují, aniž by o poskytnutých informacích dávali tajemníkovi úřadu stanovený záznam, takže značná část poskytnutých informací není evidována. To, že je evidována pouze jedna žádost o poskytnutí informace, tedy neznamená, že ubývá i žádostí o ně. Děje se tak ale víceméně neformálně.“
Příprava referenda
Jako občané máme tedy řadu nástrojů, jak se účastnit správy veřejných záležitostí, a měli bychom (se učit) je všechny patřičným způsobem využívat.
Příprava referenda o budoucnosti uspořádání města pokročila do další fáze. Byť jeho vyhlášení nebude předmětem řádného březnového zasedání zastupitelstva (v úterý 12. března), jak bylo plánováno, tisková zpráva, kterou město vydalo, je v mnohém příslibem. Důležité je zejména vědomí toho, že občanům je třeba poskytnout maximum informací. O to se snažíme i my.