O městských obvodech I

Již delší dobu se v Pardubicích vedou spory o opodstatněnost existence městských obvodů. Aktuálně se navíc zdá, že bychom o další budoucnosti uspořádání města mohli rozhodovat v referendu. A tak je na místě se této problematice věnovat.

I v minulém roce docházelo k drobným změnám v rámci kompetencí městských obvodů. V tomto kontextu zaznívaly pojmy „samospráva“ a „státní správa“:

Samospráva (samostatná působnost) označuje činnosti, které obec (město nebo městský obvod) vykonává ve prospěch svých občanů dle vlastního uvážení (na základě rozhodnutí občanů, jejich volených zástupců či schválených strategických dokumentů). Vykonavateli samosprávy jsou jednak volené orgány (zastupitelstvo a rada), jednak část úřadu (magistrátu). Typickým představitelem samosprávy v rámci magistrátu je Odbor majetku a investic.

Státní správa (přenesená působnost) naproti tomu představuje činnosti vymezené zákonem. Tyto činnosti by měly být ve všech obcích vykonávány stejně. Jedná se například o Stavební úřad.

Na většině odborů magistrátu jsou tyto činnosti zastoupeny obě, někdy i v rámci jednoho pracovního místa. Umenšování výkonu státní správy na malých radnicích vyvrcholilo v loňském roce, když obvody přestaly vydávat rybářské lístky. Otázka budoucnosti městských obvodů je tak otázkou efektivního výkonu samosprávy, tedy péče o naše město, aby se nám v něm dobře žilo. (Nejde o to, kde si budeme vyřizovat stavební povolení, občanský průkaz nebo rybářský lístek.) Je otázkou přístupu, zda onu efektivitu posuzovat pouze vynaloženými finančními prostředky, nebo zda lze péči o město hodnotit také jinými měřítky…

Pardubice patří podle zákona o obcích mezi tzv. statutární města, a ta mohou prostřednictvím své obecně závazné vyhlášky, Statutu města, upravovat své členění a přerozdělení kompetencí:

§ 4
(1)  Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov.
(2)  Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.

To znamená, že tato města mohou mít městské obvody nebo části, které mají vlastní zastupitelstvo, radu, starostu a úřad. Vedle toho mají všechny obce možnost zřizovat osadní (nebo místní) výbory. Výbor je orgán zastupitelstva, jeho členy a předsedu vybírá zastupitelstvo z místních občanů.

§ 121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
c)  vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2)  Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.

Některá města (mezi nimi i Hradec Králové) využívají pro zvýšení lokálního podílu na samosprávě institutu komise, která je naopak orgánem rady města. Běžně se tyto komise zřizují pro různá odborná témata.

Jak to mají jinde

Pro srovnání uvádím přehled všech statutárních měst a jejich uspořádání.

Z celkového počtu 25 statutárních měst jich pouze sedm má Statut města – zřizuje „malé“ radnice. Dalších osm měst využívá jiné nástroje – komise rady nebo výbory zastupitelstva. U zbývajících 10 statutárních měst jsem na jejich webových stránkách nenašel informaci o žádném z těchto nástrojů samosprávy.

Ze všech statutárních měst mají celé své území rozdělené na městské obvody nebo části s vlastními samosprávnými orgány (zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem) Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem a Pardubice.

Opava má osm městských částí, které přestavují původně samostatné obce. O poznání kompaktnější Liberec má jediný městský obvod, který tvoří Vratislavice nad Nisou. Zbytek města je v obou případech spravován přímo z „velké radnice“.

Olomouc a Hradec Králové nevyužívají svého práva statutárních měst, ale jejich rady zřizují komise městských částí (resp. komise místní samosprávy), které jsou prostředníkem mezi občany jednotlivých částí města a centrální radou města. A to stejně tak pro centrální část města jako pro odlehlejší oblasti. Obdobně si počínají také České Budějovice a Zlín.

Občanské komise rady města, zastupující zájmy občanů jednotlivých odlehlejších částí města, zřizuje Havířov.

Osadní výbory (výbory zastupitelstva města) využívají Děčín a Jablonec nad Nisou pouze pro nejodlehlejší části, zatímco Přerov má osadní výbor i pro centrální část města.

Z přehledu je patrné, že Pardubice mezi městy obdobné velikosti (75 až 105 tisíc obyvatel) jsou spolu s Ústím nad Labem ve věci samosprávného členění výrazně nejvelkorysejší. Možná není náhoda, že tato města spojuje ještě jeden český primát: ještě s Teplicemi jsou to jediná města, kde jsou provozovány trolejbusy Škoda 28Tr Solaris, dlouhé 15 metrů.

V dalších článcích se vás budu snažit seznámit s návrhy jednotlivých zastupitelských klubů, se svým vlastním pohledem na optimální uspořádání pro Pardubice a budu také reagovat na další dění v této věci a přípravy případného referenda.