V pátek 21. září proběhl workshop pro městské úředníky a volené zástupce na téma Veřejná prostranství – místa setkávání a spočinutí, který pořádalo občanské sdružení Město na kole v rámci programu k Evropskému týdnu mobility.
Workshopu se zúčastnili především zaměstnanci Odboru hlavního architekta, ale také pracovníci některých městských obvodů a dalších odborů magistrátu. Doplnili je také zástupci občanské společnosti, zejména z řad pořádajícího sdružení. Jediným voleným zástupcem, který přijal pozvání a dostavil se alespoň na část setkání, byl náměstek primátorky Martin Bílek, do jehož gesce spadá také architektura, urbanismus a dopravní problematika. Bylo vidět, že přítomní dorazili se skutečným zájmem, rezonovaly zde také dojmy z festivalu Město na Míru.
Hlavním lektorem byl Robert Sedlák, který se problematice veřejných prostranství věnuje profesně. Připojil se k němu Roman Čerbák z brněnského občanského sdružení 4AM Fórum pro architekturu a média. Ten ve své široce pojaté přednášce představil svůj pohled na stav územního plánování, urbanismu a architektury. V kontrastu s jeho osobní zkušeností z Brna je konstelace v Pardubicích velmi příznivá.
Robert Sedlák ve své přednášce Město jako obývák vycházel z teorií dánského urbanisty Jana Gehla, proslulého oživováním měst po celém světě, u kterého sám absolvoval krátkou stáž. Uvedl příklady Hamburku a New Yorku, představil typy aktivit ve veřejném prostoru, nastínil překotný vývoj měst za posledních 100 letech a zdůraznil současné trendy urbanismu. Do městského plánování se pozvolna vrací lidské měřítko, které opět nahrazuje zónové plánování z výšky tisíců kilometrů nad zemí. Uplatňuje se princip menších soběstačných celků v rámci města a přednosti tzv. pomalé dopravy (pěší a cyklistické). Velký důraz je kladen na komunitu, na vztah místních k jejich čtvrti a sousedům.
Poslední přednáška se již věnovala praktickému přístupu k řešení veřejných prostranství. Základní kritéria jsou bezpečí, požadavky na pohodlí a atraktivitu.
Po přednáškovém bloku účastníci vyrazili do terénu, aby si vyzkoušeli postup vyhodnocení a návrhu pro konkrétní veřejné prostranství. Jako modelové příklady posloužila centrální náměstíčka okrsků Polabiny I a II. Analýza proběhla formou vyplnění krátkého dotazníčku včetně rozhovoru s náhodným respondentem na místě.
Po návratu z terénu následovalo vyhodnocení poznatků a samotný návrh opatření pro zlepšení těchto lokalit. Místa jsme vybírali tak, abychom si na nich mohli snadno ukázat možnosti veřejných prostranství a postupy k jejich zlepšení. Ve druhém obvodu i v celých Pardubicích máme jiná problematická místa. I účastníci se shodli, že konkrétní prostory fungují poměrně dobře, s ohledem na to, že se jedná o lokální centra panelových sídlišť se silně převažující funkcí bydlení. A tak se nad návrhem alespoň pobavili.
Věříme, že jsme lidem z magistrátu a obvodů ukázali zajímavou možnost práce s naším městem a že postup je možné kdykoli zopakovat. Podobné iniciativy by mohly příště vzejít přímo od Odboru hlavního architekta.