Náměstí Republiky udělejme ještě dnes, dopravní strategii hned zítra

Ve čtvrtek 5. ledna proběhl na náměstí Republiky dopravní experiment, který je – věříme – předznamenáním úprav, jež v této lokalitě budou následovat.

V podstatě se nejednalo o nikterak významný experiment, měl dokázat jen to, co dopravní inženýři vědí: když máte před křižovatkou jeden jízdní pruh, nepotřebujete za křižovatkou dva. Přestože při celodenním pokusu žádný problém nenastal, mají stále někteří dojem, že ubráním jízdního pruhu (které fakticky ani nepřináší restrikci) se občanům města děje příkoří. Proto bychom rádi poukázali na přínosy opatření, která by na náměstí Republiky mohla vzniknout, a to vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty, resp. společně s městskou hromadnou dopravou.

Automobily budou usměrněny do jednoho plynulého proudu vozidel namísto zběsilé souběžné jízdy, jaké jsme svědky nyní. To mimo jiné usnadní přecházení před Zelenou bránou v dobách, kdy jsou vypnuty semafory, ostatně jejich provoz by bylo vhodné omezit jen na míru nezbytnou k zajištění kapacity pro průjezd vozidel ve špičce. A to stále mluvíme o opatřeních, jež nesníží propustnost náměstí Republiky pro motorovou dopravu.

Směrem k městské hromadné dopravě se v takto omezeném rozsahu jedná spíše o symbolické gesto, zajímavé by však bylo další prodloužení vyhrazeného pruhu na Sukovu třídu a jeho vyznačení v opačném směru, zvláště pokud se podaří realizovat pěší zónu na třídě Míru.

Největší přínos by připravovaná opatření měla jistě pro cyklistickou dopravu. Jízdní kolo slouží mnoha Pardubákům ke každodenním cestám, které logicky v hojné míře vedou přes centrum města. Náměstí Republiky patří k automobilovou dopravou nejzatíženějším místům v Pardubicích. To však není důvod odtud lidi na kolech vyhánět, je třeba pro ně vytvořit takové podmínky, aby toto místo mohli co nejbezpečněji překonat bez znatelného omezení plynulosti (a tím cestovní rychlosti) jejich jízdy. Vyhrazené pruhy se v tomto kontextu jeví dle českých i evropských zkušeností jako nejvhodnější řešení.

Navíc je možné udělat hned – přerozdělit prostor tak, že se podmínky pro jeden druh dopravy zlepší, aniž by se fakticky zhoršily podmínky pro druh jiný. Pardubice jsou nyní v situaci, kdy jejich jedinou dopravní koncepcí je věta: Potřebujeme obchvaty. Slýcháme ji z řad veřejnosti i z radnice. Ve skutečnosti by ovšem Pardubicím daleko více prospěla cílevědomá dopravní strategie, založená na vědomí toho, že ona doprava, kterou se město snaží zvládnout, je projevem přirozené potřeby jeho obyvatel se přemisťovat. Každý jedinec pak ke své cestě volí ten způsob dopravy, který je pro něj nejvhodnější. I proto je třeba pro některé druhy dopravy (ideálně ty šetrné jako je pěší, veřejná hromadná či cyklistická) podmínky zlepšovat, ba dokonce regulovat nešetrnou individuální automobilovou dopravu.

Přestaňme čekat na obchvaty; jen část aut, která projedou kolem Zelené brány, jedou z Dubiny ke Globusu. A my ani nevíme, jak velká ta část je.

Na závěr ještě video, jak prostor získaný ubráním jízdních pruhů využívají v USA:

Příspěvek byl publikován v rubrice Kritiky, Události. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.