Otevřený dopis zástupcům města k revitalizaci Tyršových sadů

Díky projektu revitalizace Tyršových sadů by se měl stát park pod pardubickým zámkem opět zajímavým místem pro širokou veřejnost. Návrh revitalizace počítá s tím, že park bude sloužit všem generacím, bude přátelský, bezbariérový a bezpečný. Proti úpravám sadů, zejména proti kácení stromů v nich, se v poslední době objevují kritické hlasy a petice. Město na kole společně s Offcity zaslalo 21.6.2011 otevřený dopis zástupcům města a médiím, v němž záměr revitalizace podpořilo.

Vážená paní primátorko, vážení členové rady města, vážení zastupitelé.

Jako organizace úzce spojené s městem Pardubice, které pracují s jeho veřejným prostorem, s napětím sledujeme diskuzi týkající se rekonstrukce Tyršových sadů. Prostor Tyršových sadů vnímáme jako důležitou součást „zeleného městského parteru“ v samém jádru města. Uvědomujeme si, že vedení města je pod velkým tlakem odpůrců projektu, kteří se opírají zejména o kácení stromů bez ohledu na širší souvislosti a znalosti celého projektu. Proto považujeme za důležité vyjádřit revitalizaci parku naši plnou podporu. Domníváme se, že jde o kvalitní návrh, který prostor výrazně zatraktivní a přiláká do podzámčí více obyvatel města a zároveň opětovně odkryje jednu z architektonických dominant.

Pokud by mělo město od revitalizace odstoupit, připravilo by Pardubáky o jeden z nejsmysluplněj­ších zásahů do veřejného prostoru přinejmenším posledních dvaceti let. Oceňujeme, že projekt vzešel z řádné architektonické soutěže s vítězným týmem Zahrada nad Metují, s. r. o., kterou lze považovat za jednu z předních architektonických kanceláří zabývající se krajinou a městskými parky. Proto je z našeho pohledu odkládání prací zbytečné.

Na rozdíl od odpůrců projektu se domníváme, že posudek zpracovaný zástupcem Botanického ústavu A. V. ČR jasně dokládá, že rozsah pěstebních zásahů je odpovídající. Tvrzení, že stromy navržené k odstranění jsou klíčové pro to, aby park nebyl podmáčen, je nepodložené. Zmiňovanou problematiku podmáčení považujeme za ryze technickou záležitost, která je v projektu zohledněna doplněním drenáže. Jako pozitivní vnímáme dlouhodobou koncepci parku počítající s obnovou a dorůstáním dřevin.

Doufáme, že se brzy budeme moct těšit z městského parku plného světla (nejen ve dne, ale i v noci) a zdravě vyhlížející zeleně, z promenády a nového mobiliáře. Z parku, který naváže na svou prvorepublikovou historii opětovně jasnou a čitelnou koncepcí. Věříme, že revitalizace parku iniciuje i výstavbu menších objektů kaváren, které by se mohly stát jeho neoddělitelnou součástí a které by přinesly další funkce nesoucí zájem širší veřejnosti. Měli bychom velikou radost, kdyby se městu podařilo co nejdříve zahájit práce na oživení parku.

Dále věříme, že revitalizace parku je počátkem pro další regenerace veřejných prostorů (nejen přilehlého území), které jsou naším společným prostorem a zároveň vizitkou našeho města.

S uctivým pozdravem členové Města na kole a Offcity

v Pardubicích 21. června 2011

Příspěvek byl publikován v rubrice Kritiky, Události. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Otevřený dopis zástupcům města k revitalizaci Tyršových sadů

  1. park bez kol? napsal:

    Trochu mě překvapuje, že zrovna město na kole podporuje projekt jehož koncepce pohyb na kole v prostoru parku oproti dnešnímu stavu prakticky vylučuje.
    Dnešní široké stezky umožňují bezkolizní smíšený provoz cyklistů, pěších i odpočívajících či hrajících si. Cesta přes park je cyklisty také hojně využívána (osa centrum – univerzita).
    Páteřní pěší promenáda navržená v projektu je naopak poměrně úzká a rozdělená průběžným vodním prvkem, stromy a městským mobiliářem. Kola zde patrně bezpečně neprojedou. Obdobná je situace i u sítě maltových stezek jejichž šířka je oproti stávajícímu stavu výrazně redukována.
    Je město na kole smířeno s bezkolovým parkem? Proč?

  2. Vojtěch Jirsa napsal:

    Dobrý den,
    bariérou pro cyklisty park je, ale to není jediné kritérium určující jak by měl vypadat. Navíc projekt bariéru do určité míry odbourává. Viz malá analýza.

    Z pohledu dopravního:
    Přes park vede výrazný směr pro cyklisty (leží mezi zdymadlem – cenné místo
    překonání řeky a centrem). Tento směr má více paralelních tras. Pro
    určité cíle v centru je park přímějším propojením, pro jiný méně
    přímé.
    Paralelní trasy jsou U Stadionu a kolem zámku – obě jsou narozdíl od
    parku v jedné výškové úrovni a s dobrým povrchem (až na příhrádek –
    podnět ke změně). Osobně do parku téměř nezajíždím, pokud si nechci cestu zpříjemnit.

    Z pohledu prostoru parku:
    Nejdůležitější je pobytová funkce. Není cílem umožnit rychlý průjezd cyklistů.
    Menší šířky jsou dle mého názoru dokonce žádoucí (mlatovky mají 2,8 m,
    promenády mají průchozí šířku 4m v celé délce – dneska je to 12m). Ti
    co chtějí jet rychle, budou více motivování použít paralelních tras
    mimo park, jelikož v parku by museli přizpůsobit rychlost procházivším
    se.

    Ve výsledku bude ale nová promenáda cyklisty více využívána než dnes,
    jelikož na ní bude lepší nájezd hned u zdymadla, lepší povrch a velice
    důležité osvětlení. 4m jsou dostatečné i při zvýšení intenzit cyklistů
    – je třeba vzít v potaz, že na hlavní ose bude dalších 8m zpevněné plochy pro
    pobyt a chůzi. Cyklisté budou v parku vítaným oživením prostoru.

    Například v Dánsku v městských parcích buď kola nemají v rámci
    preference pobytových funkcí povolen vjezd vůbec. Pokud jsou parky
    větší a ve směru poptávky cyklodopravy (náš případ), tak se to řeší
    zpravidla smíšenou stezkou pro chodce a cyklisty 3m širokou a je to v
    pohodě.

    Závěr:
    Pro cyklisty se průjezd parkem zjednoduší a zatraktivní (lepší
    napojení, světlo, povrch). Šířkové uspořádání je uspokojivé a bude
    motivovat cyklisty, aby přizpůsobily chování pobytovým funkcím
    prostoru.

Komentáře nejsou povoleny.