V pardubických ulicích se pozvolna začínají objevovat drobné novinky zaměřené na cyklisty. Jistě mají nemalou souvislost s neviditelným úřednickým postem na magistrátu.
Od 1. dubna mají Pardubice svého cyklokoordinátora. Mnozí občané o tom nevědí a mnozí se to ani nedovědí. Pozice vznikla v rámci projektu Central MeetBike, ten bude trvat tři roky a měl by především zajistit přenos know-how z východoněmeckých měst. Přihlášku do projektu pro město sepsal a později vzniklou pozici obsadil Vojta Jirsa, duchovní otec našeho sdružení.
Město se však novou funkcí nikterak nechlubí. Na webových stránkách města vystupuje Ing. Vojtěch Jirsa jako řadový zaměstnanec odboru hlavního architekta. Na veřejnosti se zatím prezentoval několika články v Radničním zpravodaji a vystoupeními na besedách, například když v rámci Evropského týdne mobility prezentoval akční plán Pardubike 2015.
I na cyklistický web města si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Mezitím se podíváme, co se děje v ulicích.
Bělehradská – šup na chodník
Přestože se o efektivitě cyklopruhů na Bělehradské ulici v Polabinách vedou spory, jejich svévolné zkrácení na místo dotažení do křižovatky s Hradeckou mě (jako projektanta původního značení) zaskočilo. Zděšení z nečekaného kroku a nesprávného dopravního značení se mísilo s okouzlením z nového nájezdu na stezku před Lidlem.
Bělehradská: nový nájezd na stezku, v pozadí ochranný ostrůvek přechodu, kterému musel ustoupit cyklopruh.
Přechodopřejezdy
V létě se v Pardubicích začaly objevovat zvláštní přechody pro chodce. Zatímco přední čeští odborníci na cyklistickou infrastrukturu bojují na Ministerstvu dopravy o ustanovení dopravního značení, které by přes vozovku převedlo chodce a cyklisty společně, pardubický odbor dopravy je už po několikáté o krok napřed a bezstarostně značí.
Přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty v jednom; Pražáci bojují o legislativu, Pardubáci značí
Zaslepení Rokycanovy pro auta
Téměř každý měsíc se měnil dopravní režim v úseku ulice Rokycanova mezi Pichlovou a Benešovým náměstím. Po několika variantách dlouho postrádané cykloobousměrky byla nakonec ulice stavebně zaslepena pro dvoustopá vozidla. Současné dopravní značky napovídají, že vznik tohoto opatření nebyl přímočarý. Dnes se – pomineme-li zmatečné značení – jedná o moderní prvek, který autům průjezd znemožní, zatímco cyklista projede naprosto plynule.
Rokycanova: zaslepení ulice pro auta, pro cyklisty (kteří umí číst) průjezdné
Cykloobousměrka Jindřišská
Jindřišská ulice spojující třídu Míru s Karlovinou byla navržena na zobousměrnění pro cyklisty už na workshopu pro zástupce magistrátu, který Město na kole uspořádalo v září 2009. Tehdy se na námět Tomáše Cacha (dopravního urbanisty a jednoho z největších cyklodopravních es v Česku) realizovaly cykloobousměrky v ulicích Sladkovského a Smilova, kde je více místa.
To, že se po dvou letech přistoupilo i k vyznačení Jindřišské, a to bez vodorovného značení, je důkazem, že ledy a názory se dávají do pohybu.
Jindřišská: konečně obousměrná pro cyklisty. Řidič jedoucí od Karloviny se to dozví, pokud se prokousá přes informaci o parkovací zóně - dodatková tabulka má být hned pod jednosměrkou
Cykloobousměrka Sezemická
V poněkud zastrčené ulici Sezemické, která však může sloužit cyklistům místo souběžné Sakařovy, vznikla další cykloobousměrka. Jednosměrnou část mezi ulicemi Gebauerovou a Winterovou mohli cyklisté projet už dříve, po chodníku. Nyní zde vzniklo vpravdě evropštější řešení: vozovka je pro cyklisty obousměrná, pro ostatní vozidla jednosměrná, opět bez jakéhokoli vodorovného značení.
Tato cykloobousměrka tedy jednoznačně reprezentuje pozitivní trend, který – věřme – směřuje k tomu, že takovéto rezidenční oblasti budou celé obousměrné pro cyklisty, s omezenou rychlostí na 30 km/h a s minimem dopravního značení.
Sezemická: cykloobousměrka, pán se psem jede postaru po chodníku
V kontextu ulice Sezemické zamrzí obnova zábradlí na křižovatce se Štrossovou ulicí. Byť se jedná o nepřehlednou křižovatku, známe lepší způsoby řešení než vytváření umělých bariér. Navíc prakticky pod okny cyklokoordinátorovy kanceláře.
Suma sumárum
Byť si někteří z nás slibovali od cyklokoordinátora víc, dějí se věci. Zatím se příliš neznačí (a ani akční plán Pardubike 2015 není v této oblasti příliš ambiciózní), nicméně je patrné, že dochází k posunu myšlení. A to, co se vyznačí dnes, je úplně jiná káva než opatření, která vznikala dříve.
Mnohde je dopravní značení nedotažené či přetažené. Dodatkové tabulky nejsou na svém místě, piktogramový koridor je vyznačen o tři čtvrtě metru vedle, používá se značení, které nemá sebemenší oporu v legislativě. Je to dáno zejména tím, že návrhy vznikají bez konzultací s předními odborníky na čímsi koleně zřejmě na odboru dopravy. Na druhou stranu i to sehrává svou roli – v Pardubicích vznikají opatření jinde v Česku nemyslitelná.
Co ještě Pardubicím chybí
Dá se tedy dnes cyklistickým Pardubicím něco vytknout? Předně je nutno říct, že dokud Pardubice nebudou mít dopravní koncepci, která jasně vymezí, jakou roli mají jednotlivé druhy dopravy ve městě hrát a jak toho dosáhnout, zůstanou městem, kde se na kole jezdí více než v jiných českých městech, nebudou však cyklistickým městem v evropském měřítku. Městem, které je (i díky vysokému podílu cyklistické dopravy) dobrým místem pro život.
V běžné agendě by role cyklokoordinátora (okamžitě, bez ohledu na vznik koncepce) měla pronikat do každého dopravního záměru ve městě. Ať už se jedná o novou komunikaci, rekonstrukci či změnu dopravního značení, má město právě v cyklokoordinátorovi člověka, který má bdít nad zohledněním potřeb lidí pohybujících se na kole. Ne vždy je třeba udělat opatření speciálně pro cyklisty, vždy je však třeba si klást otázku, jak daným místem člověk na kole projede.
Přechodopřejezdy a cyklobousměrky bez vodorovného značení, to jsou přesně ty věci, které by chom v té Praze potřebovali jako sůl.
Pokud se v Pardubicích nezlepší MHD, tak se bude jezdit na kole pořád, protože interval linek je pro dost lidí nepoužitelný. Například jedna z páteřních linek číslo 3 jezdí téměř ve stejných časech jako 10 a pak dlouho nic. Navíc v dopravním sedle je interval 30 min. a MHD navazuje snad jen na vlaky od východu. Pardubice nejsou zase tak velký, takže se většinou nevyplatí čekat a dá se v pohodě dojít pěšky nebo nejlépe dojet na kole. Současná podoba MHD má velký podíl na využívání cyklodopravy. Jezdil jsem v Pce na kole 3 roky a naprostá spokojenost 🙂
Ano, pardubická MHD skutečně konkurenceschopná není. Pokud nejste omezeni ve výběru dopravního módu (máte zdravé nohy, kolo a auto), pak ji příliš často nevyužijete.
Ale i toto chceme měnit. Pardubice jsou městem, kde se má jezdit na kole ještě víc, ale stejně tak městskou hromadnou dopravou.
Otázce MHD se zatím do hloubky nevěnujeme, je ale zřejmé, že ta pardubická má obrovské rezervy vnitřní (vedení linek a intervaly), tak vnější (integrace s regionální a dálkovou dopravou – železniční i autobusovou – v oblasti jízdních řádů, jízdenek i přestupních uzlů).
Jak dlouho bude stát DPmP mimo krajský integrovaný dopravní systém? Nebo se do něj plnohodnotně zařadí, jak je tomu například v Brně? Kdy budeme mít stejně jako Švýcaři celorepublikový IDS?
Většinu novinek používám jak cyklo, tak pěšo. Ale osobně vidím problém v jedné věci: za šest let co tu kempuju jsem nezjistil která strana stezek je pěšo a která cyklo, protože když jdu občas pěškobusem tak ať jdu po kterékoliv straně, tak na mne cyklisti řvou a najíždějí… myslím tedy že více než strukturu by bylo potřeba provést osvětu a především značení kdo kam patří.
tuž tak
Standa
Osvětu je třeba udělat na magistrátě a mezi projektanty. Cyklista totiž především nepatří mezi pěší. Pracuje se na tom.
Tak nevim, ale mam pocit že ten pardubickej model „přechod obklíčenej cyklopžejezdem“ legislativa dosud nezná, jen samostatný nebo vedle sebe. Takže guerilla marking 😉
Česká legislativa toho nezná… Lidé tomu ale jistě rozumějí.
Osobně bych se do toho nepouštěl. Pokud takovou značku legislativa nezná, tak prostě neplatí a nespoléhal bych na to, že lidé tomu rozumějí. Lidé kolikrát nechápou a neřídí se ani platnou úpravou (viz. pán se psem). Nejvíce mi daném řešení vadí špatná čitelnost značení pro řidiče auta. Značení cyklopřejzdu může i za dobrých klimatických podmínek (o tmě a sněhu raději nemluvě) slpývat s pruhy přechodu, tudíž řidič ani nebude počítat s tím, že cyklista tam „může“ (není to platná značka, tudíž ani jako chodec bych tam nepočítal s předností od aut) vjet. Jako přijatelnější řešení bych navrhoval značit přejzd a přechod vedle sebe.
Chápu. Co se týče čitelnosti či splývání pro řidiče, pak proti této obavě můžu říct jen tolik, že v Rakousku to značí přesně takto a ve Švýcarsku dokonce bez odsazení čtverců od „přechodu“ a jistě by se našly další příklady v jiných zemích.
http://cyklostrategie.cz/infrastruktura/cyklolegislativa/projednani-legislativnich-zmen/#krizeni
Pravdou je, že na živo jsem novou úpravu ještě neviděl Až si to odzkouším, tak možná změním názor. Švýcarská verze se mi celkem zamlouvá. Líbí se mi, že „tečky“ přejezdu pro cyklisty přesně zapadají do mezer v přechodu. Z fotek není až tak patrno, jestli i pardubická verze má podobnou vlastnost. Chybějcí odsazení až tak nevadí. Ale stejně bych ve značení nepokračoval, dokud se značka nedostane do Zákona o provozu na pozemních komunikacích.