Pardubická pětiletka

Dokážete si představit Pardubice s dvou až trojnásobným podílem cyklistů na dopravě? A dokážete si představit, jak se v takových Pardubicích žije? Dosáhnout rapidního nárůstu počtu cyklistů není jenom něčí fantazie. Evropská města, kterým se to po několikaletém úsilí podařilo, dnes nedají na cyklodopravu dopustit a s rozvojem pokračují.

Vedle celkové dopravní koncepce a smysluplného rozvoje území je základem úspěchu dobrá infrastruktura pro cyklisty: cyklista musí mít rovná práva přednosti, mít možnost rychlé a plynulé jízdy a musí být chráněn všude, kde je to potřeba. Navíc je nutné, aby jednotlivé koridory na sebe dobře navazovaly. Tyto kvality infrastruktura pro cyklisty v Pardubicích nemá. Pokud chceme, aby to k něčemu vypadalo, musíme začít z jiného konce. Což třeba takhle:

Prvním krokem je dát cyklistům možnost výběru mezi vozovkou a stezkou. Dnes v podstatě nutíme cyklisty jezdit po chodnících, všude dávat přednost a přizpůsobovat rychlost chodcům (s takovou infrastrukturou by vás v Dánsku poslali…). Povinnost použít stezku snad odstraní připravovaná novela zákona o silničním provozu. Aby cyklisté, vyberou-li si vozovku, zde byli v bezpečí, je třeba přerozdělit prostor v jejich prospěch – naštěstí to předimenzované šířky ulic umožňují. V krátkém čase by toho šlo docílit i v Pardubicích.

Tak například ulice 17. listopadu a Jana Palacha jsou jasnými favority na vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty v obou směrech. Kde jinde už by měly být? Podmínkou realizace je zrušení parkování po jedné straně komunikace. Během jednoho roku by se hravě stihly zrealizovat i cyklopiktokoridory v části Husovky, Jahnově a Bubeníkově. Dašická aspiruje na vyhrazené pruhy. Na Sukově třídě by mohl být vyhrazen jeden pruh v každém směru veřejné dopravě a cyklistům. Není to otázka financí ani technické proveditelnosti, ale pouze otázka priorit a rozhodování.

Pozn.: cyklopiktokoridor pouze naznačuje směr optimálního průjezdu cyklistů, upozorňuje motoristy na výskyt cyklistů, ale mohou do něj vjíždět (takové ty šipky doplněné piktogramem cyklisty).

Cyklistická infrastruktura může být dále realizována i v centrální části města. U čtyřpruhových komunikací by byly vždy dva pruhy vyhrazeny cyklistům a veřejné dopravě (Masarykovo náměstí, Hradecká). Cyklopruhy by vznikly na Palackého, Chrudimské a zbytku Dašické.

Vedle hlavních městských os by v roce 2013 byly opatřeny infrastrukturou i některé další významné komunikace.

Za 5 let by bylo město vybaveno kompletní sítí infrastruktury umožňující rychlou a plynulou jízdu. Výjimku tvoří několik ulic, na které se žádné procyklistické opatření nevejde. Osobně se domnívám, že realizace plánu je tím nejlevnějším (celkem asi 50 mil.Kč) a nejefektivnějším, co lze pro zvýšení kvality života ve městě udělat. Předpokládá však několik kompromisů vzhledem k parkování a na několika ulicích i drobné omezení kapacity (to by však při významnějším nárůstu počtu cyklistů nevadilo, jelikož by méně lidí jezdilo autem).

V dlouhodobém časovém horizontu a s přibývajícími cyklisty bude třeba infrastrukturu dále vylepšovat. Inspirací může být například Dánsko, kde mají cyklisté vlastní vyvýšené pásy ve vozovce, které se v křižovatkách vrací zpět na úroveň vozovky. Víme, jak na to. Důležité je vůbec začít a nebát se.

Tato etapizace rozvoje infrastruktury pro cyklisty je výsledkem komplexní analýzy a vychází ze skutečných možností (rozpočet města na cyklistiku, prostorové uspořádání ulic). Byla zpracována v mé diplomové práci, kterou přikládám: celá práce, výkres.

Jak se Vám to líbí?
Myslíte, že by pruhy na 17.listopadu a Jana Palacha stály za zrušení parkování po jedné straně?
Umíte si představit polovinu šířky Sukovy třídy pouze pro MHD a kola?
Chtěli byste, aby jezdilo víc lidí na kole a méně autem?