Ano, chybí a nejsou to jenom brzdy. Řeč je o tzv. fixed gear kolech, česky též furtka, fixka, furtošlap, většinou ale známé pod zkráceninou “fixie”. Řeč je o kolech, která v posledních letech v USA a západní Evropě způsobila renesanci cyklistiky. A nejen tam.
Jak už napovídá název fixed gear, neboli pevný převod, jedná se o kola, kterým chybí volnoběžka. Zadní kolečko je napevno připevněno k náboji. Pedály tak tvoří pomocí řetězu se zadním kolem jeden pohyblivý celek. Šlapeš – kola se točí; kola se točí – točí se i pedály. Pokud chceš zastavit, není tu žádná brzda, která by to udělala za tebe. Kolo dělá jen to, co mu řeknou tvoje nohy a tělo: Přeneseš váhu dopředu, nadlehčíš zadní kolo a všechnu svou sílu vložíš do nohou, které přemůžou energii zadního kola a dostanou ho do smyku. Voilà.
Princip pevných převodů je u nás známý především z dráhových kol, ale jeho kořeny sahají až do konce 19. století, kdy tato kola nahradila do té doby populární a nestabilní vysoká kola. Bicyklu se stejně velkým předním a zadním kolem a pevným převodem se kvůli nízkému posezu a snadné možnosti zastavení přezdívalo “bezpečné kolo”. Ačkoli brzda a volnoběžka na sebe nenechaly dlouho čekat, furtošlapy zůstaly populární po celá desetiletí, a to i během prvních závodů Tour de France. Od počátku 90. let zažívají tato kola renesanci mezi messengery v USA, kteří si je cení zejména pro jejich nenáročnou údržbu a onen báječný pocit z každé jízdy. Přibližně před deseti lety se fixie móda začala šířit za hranice USA a posledních 5 let se nedá popsat jinak než jako celosvětové šílenství. Berlín, Tokio, Londýn a další města po celém světě jsou plná zejména mladých lidí, pro které se staly furtky a jízda na kole symbolem osobní svobody.
Moderní cyklistická produkce totiž trpí úplně stejnými mouchami jako ta automobilová. Vše je tak dokonale vyvážené, zpřevodované a odpružené, že si na něm člověk připadá nadbytečný. Skoro jako páté kolo u vozu. Furtky se staly v cyklistice tím, po čem volá v automobilovém průmyslu velká část řidičů – autem pro řidiče, kolem pro člověka. Kolo tak jednoduché, jak jen může být. Nikde žádné páčky, neseřiditelné přehazovačky, tachometry, lanka ani jiné zbytečnosti. Návrat k čistotě, jednoduchosti a opravdovosti je to, co většina fixie riderů oceňuje nejvíc.
S fixed gear koly jsem se setkal poprvé v druhé polovině roku 2007, když se mí kamarádi vrátili z Portlandu, kde trávili prázdniny. Nadšeně mi líčili, jak je město plné lidí na silničkách, která nemají ani přehazovačku, ani brzdy a dokonce ani cvrčka. Rozhodli jsme se, že to musíme mít taky, a během jednoho víkendového odpoledne jsme přetvořili favority po tátovi a strejdovi na naše první furtošlapy. Flexa, vrtačka, šroubovák a bylo hotovo. Zafixování zadního kolečka pomocí šroubku (i více), navrtaného mezi náboj a kolečko, se později ukázalo jako ne zcela funkční řešení, jízda na těchto kolech nám přesto naprosto učarovala. Ale o technických záležitostech podrobněji až příště.
Na závěr tu máme menší furtkovou galerii. Těšte se na pokračování, kde si rozebereme, jaké jsou možnosti pořízení/vyrobení furtky a podíváme se na českou fixie scénu.
pěkně popsáno, fixky mám rád, jen je škoda, že je v čechách stále moc nepotkáš..