PARDUBIKE 2015 – Organizace rozvoje cyklodopravy

Zkomolený název města a číslo napovídá. Bude řeč o akčním plánu rozvoje infrastruktury pro cyklisty v Pardubicích. Zní to dobře a každý, kdo jezdí na kole, nechť zbystří. Co můžeme od dokumentu očekávat? Abychom mohli plně pochopit význam podobných plánů, je třeba se v této oblasti trochu rozkoukat.

Pohled do historie

Od devadesátých let byly v Pardubicích hojně budovány cyklostezky. Nechme pro tentokrát technickou stránku věci a podívejme se na to, jak byl rozvoj infrastruktury pro cyklisty organizován.

Vše začalo v roce 1992 vznikem prvního cyklogenerelu, neboli plánu rozvoje cyklostezek, jehož autorem byl Ivan Kňourek. Tento dokument se následně odrazil v územním plánu města a realizovalo se podle něj několik desítek kilometrů cyklostezek (např. na Palackého třídě, část cyklostezky podél Labe, cyklostezka do Sezemic a řada dalších). I když nebylo dosaženo 100% realizace navrženého, lze mluvit o relativním úspěchu dokumentu. Dnes už víme, že některá z opatření realizovaných na základě generelu byla poplatná době a jejich funkčnost není optimální (ale to sem nepatří).

V průběhu devadesátých let znamenaly Pardubice skutečnou vlajkovou loď rozvoje cyklodopravy v ČR. Cyklisté ze sousedního Hradce se tajně jezdili do Pardubic projíždět a tiše záviděli značný objem peněz rok co rok alokovaný do výstavby cyklostezek.

Postupem času však už generel neměl co nabídnout. Následně se město ocitlo v období nekoordinovaného a živelného rozvoje. I v době generelu bylo prosazování infrastruktury pro cyklisty převážně věcí jednotlivců, kteří s podněty přicházeli a byli ochotni udělat pro věc něco navíc. V tomto ohledu mají Pardubice štěstí a bylo by hloupé význam těchto zprostředkovatelů rozvoje z řad politiků, úředníků i veřejnosti podceňovat, přestože důležitou příčinou jejich existence je prostý fakt, že drtivá většina Pardubáků zlepšení podmínek pro ježdění na kole vítá. Dělat něco pro cyklisty je v Pardubicích samozřejmostí.

Zatímco v době generelu bylo možné vůli zmíněných zprostředkovatelů rozvoje jasně směřovat, dnes to možné není. Do nedávna totiž chyběly cíle. Zprvu úctyhodná rychlost výstavby stezek se zpomalila (zejména v širším centru města). Ani tolik nevadí, že se stavělo méně, základní nedostatek byl v tom, že se nerealizovalo to, co je skutečně nejvíce potřeba. Dokonce vzniklo několik opatření, která situaci cyklistů nijak nelepší, naopak.

Katalyzátor

Na jaře roku 2011 město vstoupilo do projektu Central MeetBike (realizován prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE, který je spolufinancován ERDF), v jehož rámci bude uskutečňována celá řada aktivit na podporu cyklodopravy. A snad nejdůležitější bude koncepční a plánovací činnost. Měly by vzniknout dokumenty, které vnesou do rozvoje cyklodopravy určitý řád.

Prvním takovým dokumentem je akční plán PARDUBIKE 2015. Tvoří ho v podstatě několik čar na mapě, je velice stručný. Každá čára představuje určitý druh cyklistické infrastruktury. Na jiných listech zase každá barva představuje rok, ve kterém má být to či ono realizováno.

Jasné cíle a priority umožňují efektivně organizovat přípravné práce. Lze snadno vyhodnocovat, co se podařilo a co ne, jaké jsou limity a alternativy. PARDUBIKE 2015 nelze chápat jako pouhý plánek cílového stavu, ale především jako manažerský nástroj a nástroj ke komunikaci.

Druhou důležitou částí plánů je doplnění systému samostatných cyklistických stezek. Jedná se například o cyklostezky zpřístupňující park Na Špici v návaznosti na připravovanou revitalizaci parku a nové lávky přes obě městské řeky. Navrženo je bezkolizní propojení Dubiny a Polabin, se kterým se počítá na rok 2013. Do plánu jsou zahrnuty také některé dlouhodobě připravované projekty. Dle plánu by měl být rok 2015 rokem dokončení stezky do HK nebo do Přelouče.

Akční plán je poměrně ambiciózní a navrhuje navíc celkem šest lávek pro pěší a cyklisty – čtyři přes Labe a po jedné přes Chrudimku a Haldu. V rámci tohoto dokumentu bylo navrženo i zobousměrnění sedmi jednosměrek v centrální části města. Čtyři již byly uskutečněny (Jindřišská, Sezemická a dvě U Kostelíčka), u dalších jednosměrek (Tyršovo nábřeží, Smilova a části Štrossovy) už je jasné, že nevyjde jejich realizace podle plánu v roce 2011. Ukázalo se, že zobousměrnění na těchto místech je technicky komplikované, a čeká se na zpracování detailní technické dokumentace.

Akční plán je přílohou tohoto článku a každý má možnost si ho zevrubně prohlédnout.