Minulou sobotu se v Praze uskutečnila další akce pro furtkařské nadšence a ostatní vyznavače pohybu po městě, pro něž hraje hlavní roli kolo. Jednalo se o tzv. Jarní alleycat, pořádaný skupinkou Bikepunx.
Po dvou alleycatech (tedy neformálních městských závodech) pořádaných pod záštitou Praha Fixed šlo o oficiálně třetí závod tohoto druhu v Praze (a čtvrtý v ČR).
Kromě změny organizátora se poprvé zásadně obměnilo i účastnictvo. Zatímco na předchozích dvou akcích (Halloween 2009 a duben 2010) byla hlavním dorozumívacím jazykem mezi závodníky angličtina, poslední akce proběhla čistě v našem mateřském jazyce.
Také počet účastníků doznal změn a z ani ne 20 lidí se posunul téměř na dvojnásobek.
Samotný závod, jak se dá jednoduše zjistit na oficiálním webu akce, spočíval v průjezdu 5 stanovišť (checkpointů), přičemž start i cíl byly na Palackého náměstí. Oproti minulým akcím nebylo určeno pořadí průjezdu jednotlivých checkpointů, ale každý účastník si mohl sám zvolit svou trasu a pořadí průjezdu stanovišť. Mezi jednotlivými checkpointy (Střelecký ostrov, Riegrovy sady, Nuselský most, Smíchovské nádraží a Strahov) byl nesporným vrcholem závodu ten u ventilační věže na Strahově. Nezáleželo po kolika kilometrech ani z jakého směru se závodník na Strahov vydal, dal zabrat všem (a vyznavačům pevného převodu díky cestě dolů dokonce dvakrát).
A samozřejmostí byla i v sobotu odpoledne hutná pražská doprava a též chumly dění kolem sebe nevnímajících turistů.
Nutno poznamenat, že kromě spousty fixed gearů se na startu a v cíli objevilo hned několik klasických silničních a horských kol. Všechny 3 typy bicyklů se také podělily o stupně vítězů. Pro fixed gear kola nebyla vypsána samostatná kategorie, a proto další pořadí v cíli neodpovídalo ani tak kvalitám jezdce, jako zvolenému typu bicyklu.
Suma sumárum z 39 registrovaných jezdců a jezdkyň se vítěz dostal do cíle za 45 minut, poslední, neboli Dead Fucking Last, za 100 minut a pouze 2 jezdci závod nedokončili. Ale hlavně se nikomu ze zúčastněných ani obyvatel Prahy nic nestalo.
Na samotné akci je ale také zajímavý posun rozvoje furtek u nás.
Už se nejedná jen o několik málo, převážně zahraničních, nadšenců, kteří svoje běžná silniční kola očesali na kost a pastorek upevnili kontramatkou. Mnohem více než dřív se vyskytují kola sestavená z nejkvalitnějších, barevných a ne zcela nejlevnějších komponent, která z kola dělají stroj s výrobními náklady nikoliv v řádu stokorun, ale několika (desítek) tisíc.
Nutno také podotknout, že se již nejedná pouze a primárně o jízdu na kole jako takovou, ale pro mnohé se kolo stává pouze prostředníkem a hlavní prioritou je styl, grafika, fotografie.
Z pouhého fenoménu kola fixed gear se tak za pouhých několik let (nebo dokonce měsíců) stala regulérní (sub)kultura se spoustou akcí pro tato specifická kola, kamennými a e-shopy, zaměřenými hlavně na fixed komponenty, časopisy, kreativními skupinami zabývajícími se nejen samotnými bicykly, ale i designem, uměním, oblečením a dalšími atributy.
Spolu s rozvojem městských kol jsou fixies v posledních letech neoddiskutovatelným hnacím motorem rostoucího zájmu o (nejen) městskou cyklistiku. A proto nezbývá než se těšit na podzimní pražské pokračování a další různorodé akce nejen v Praze, ale i jinde v českých zemích.