Na tom nesmíme chybět, řekli jsme si, když nás web Nadace Partnerství upozornil, že se bude v polovině března v Praze konat konference o městských veřejných prostorech. Největším lákadlem byl totiž dánský architekt a urbanista Jan Gehl.
Program, který připravila tato nadace spolu s dánským velvyslanectvím, Národní galerií v Praze a vysokou školou architektury Archip, však vypadal pozoruhodně celý.
Nuže. 16. března. Hodně brzy ráno. Žlutým autobusem z Brna a s obavami, jak to bude probíhat, jelikož 451 předem nahlášených účastníků neznačí zrovna komorní seminář. Před Veletržním palácem stojí vozidlo dánského ambasadora. Bohužel ne christianie, ale černé volvo. Schází se nás tu ze sdružení pět. Vevnitř dostáváme materiály, visačky, instrukce, kde se co bude dít, a ve velkém předsálí kávu a vegetariánskou snídani. Postává tu už plno lidí – projektanti, architekti, politici a úředníci, novináři, zástupci různých sdružení.
Konferenci zahájil Milan Knížák, který hned po svém vystoupení odběhl asi někam podporovat živý městský prostor. Pár vět prohodil také velvyslanec Ole E. Moesby.
Potom následovalo hodinové povídaní Jana Gehla, které skutečně stálo za to. Forma jeho prezentace byla příjemná a snad každý si musel po skončení říct: jo, tohle je přece logický, to se ví, takhle by to mělo být. Mluvil o tom, jak to chodí v Kodani, proč je teď tam, kde je, promítl ale i další města ve světě, kde se snaží vytvářet kvalitní prostor pro život lidí.
V dopoledním bloku dále vystoupil Jakub Filip Novák (No-architects), aby se podělil o české koncepce veřejných prostranství. Zmínil městskou část Praha 10, plzeňský útvar koncepce a rozvoje, přístup Brna projevující se ve vypracování generelů dopravy. Zaujal především větou, že odborník nemusí být člověk, který toto vystudoval, ale který se o to zajímá.
Po diskuzi s představiteli prvního bloku jsme měli o přestávce dost času si o všem u bulguru se zeleninou popovídat a zhodnotit, jaká je to u nás bída.
Odpoledne se měly ve vymrzlém Veletržním paláci uskutečnit ještě 4 bloky – vždy 2 paralelní. Pro začátek jsem si vybrala problematiku dětských hřišť, ale po úvodu Lukáše Gavlovského bez doplňkové prezentace na plátně jsem se šla podívat do suterénu na aspekty šetrné dopravy. Leč nakonec se prý i na přednášce Dítě ve městě dalo dozvědět mnoho zajímavého, například na jakých hřištích (nehřištích) si děti doopravdy budou hrát. Harry Harbottle (společnost Richter Spielgeräte) to potvrzoval na příkladech nevyhovujících hřišť. Co je pro děti zajímavé, měl rozdělené podle přírodních živlů.
V sektoru o dopravě mluvila Michaela Valentová z ústavu pro ekopolitiku o carsharingu. O tom, jak to funguje (zejména v německých zemích), co znamená pro město, pro koho je vhodný, jaké má nevýhody. Následovalo představení generelu pěší dopravy v Brně; Zdeňka Šamánková z odboru územního plánování a rozvoje vytyčila chyby, jaké se dělají, a problémy, s jakými se musí tento typ dopravy potýkat. Musí být pro lidi atraktivní a bezbariérová. Brno navazuje svými programy, jako je například Brněnský chodec, mimo jiné na rok 1956, kdy byla ve městě vytvořena jakási pěší rezervace.
Radek Patrný, jeden z organizátorů konference, se zmiňoval o soutěži Cesty městy, která podporuje zklidňování dopravy, šetrnou mobilitu a zvyšování bezpečnosti v silničním provozu. A dále povídal o projektu Na zelenou. Ten je založen na spolupráci nadace s dětmi tak, aby ony samy poukazovaly na problémy dopravy ve svém okolí.
Další dva paralelní bloky se týkaly forem městské zeleně nebo trhů. Zajímala mě zeleň, ale Rita Suhrhoff (Grün Berlin) mluvila poněkud nudně, tak jsem opět přešla, a to na přednášky týkající se tržišť místních produktů, v současnosti hojně se rozšiřujících. Znamenají hodně jednak pro veřejný prostor, ale mají samozřejmě také další pozitivní aspekty. Pro farmáře, pro kvalitu stravování a podobně.
Tomáš Popp (občanské sdružení Envic) uváděl konkrétní příklad organizování farmářských trhů v Plzni. Poznamenal, jaké jsou s tím spojeny potíže (například dohadování se s magistrátem, počáteční neochota prodejců), a jak je eliminují. Kladou veliký důraz na to, aby kupující skutečně věděli, odkud produkty přímo pocházejí a že jsou tedy kvalitní. Poslední příspěvek na konferenci měl Radim Petratur z iniciativy Nalok.cz, který se právě zaobíral tím, co trhy a tržiště znamenají pro místní zemědělce.
Na konferenci jasně dominovala přednáška Jana Gehla. Myslím, že mnoha lidem mohla znovu dodat potřebnou motivaci; více zde. Následující program si všímal různých forem vytváření živoucího městského prostoru, takže i to znamenalo přínos.