Diplomka: pardubické přednádraží pro lidi, ne pro auta

V poslední době se mluví o přestavbě prostoru před hlavním nádražím, o budování tzv. multimodálního uzlu. Já jsem se touto problematikou zabýval ve své diplomové práci, kterou jsem obhájil letos v únoru. Její téma jsem si zvolil po konzultaci s odborem dopravy a odborem hlavního architekta.

Téma jsem si nevybral sám, protože jsem chtěl, aby to bylo něco použitelného. Zatím to vypadá, že se s představou radnice spíše míjím.

V návrhu jsem vycházel z toho, že současný stav z hlediska motorové dopravy přes zdržení postačuje. Zlepšování podmínek by bylo proti mému přesvědčení, vizi našeho sdružení i západoevropským trendům. Proto jsem procházející komunikaci Palackého prakticky zachoval. Zatahování dopravy do zeleně za lihovarem jsem výslovně odmítl.

Pro řešení prostoru před nádražní budovou pro mne byly prvním východiskem pěší trasy od této budovy do všech směrů. Jako častý cestující žehrám na chabý přístup pro pěší. Prostor je v současné době zcela podřízen dopravním plochám (komunikace, parkoviště), až poté jsou na zbylých fragmentech řešeny plochy pro chodce, cyklisty či prostý pobyt.

Vymezil jsem si čtyři základní koridory od nádraží ve směrech: západ (Dukla, Svítkov), severozápad (Polabiny), severovýchod (Závodu míru), východ (Palackého, centrum). Plochy pro autobusový terminál jsem pak umisťoval do vzniklých výsečí. Po několikerých pokusech a konzultacích s vedoucím práce Martinem Smělým jsem dospěl k uspokojivému rozvržení.

Zatímco východní část nedoznala výraznějších změn, řešení exponované západní části dospělo k překreslení křižovatky. Její plochu se mi podařilo zmenšit a zbavit křižovatku by-passů.

Stanoviště pro linkové autobusy jsem umístil co nejdále od výpravní budovy, aby zbylá plocha před nimi mohla sloužit pro pobyt čekajících cestujících. Komunikaci pro linkové autobusy jsem původně zamýšlel jednosměrnou. Objevila se ale zajímavá možnost odstavovat v opačném směru autobusy MHD, což dnes probíhá dosti živelně.

Mezi komunikaci pro autobusy a vozovku na Palackého se vešel už jen průběžný chodník a pás pro cyklisty. Při dalším rozpracování bych se jistě snažil vložit ještě zelený pás. V návrhu jsem zachoval fontánu, ta by případně mohla ustoupit dalším stanovištím pro linkové autobusy. Vodní prvky by však v tomto prostoru neměly chybět. Mimo estetické funkce přispívají zejména v letních měsících ke snížení prašnosti a zvýšení vlhkosti vzduchu, čímž činí prostor příjemnější pro pobyt.

Stanoviště pro linkové autobusy jsou navržena jako šikmá. Autobusy z nich musí couvat. Toto řešení není v Česku (narozdíl od západní Evropy) příliš běžné. Je však prostorově šetrné a sdružuje stanoviště pro nástup tak, že všechna navazují přímo na pobytový prostor, a tím usnadňují přístup cestujícím.

V souladu se zadáním odboru hlavního architekta jsem využil možnosti odstavování linkových autobusů na současném autobusovém nádraží a vymístění parkoviště ze západního cípu náměstí Jana Pernera. Většina vozidel cestujících je dnes odstavována na parkovišti u Albert hypermarketu a řešený prostor má vyšší hodnotu, než je několik desítek parkovacích stání.

Příspěvek byl publikován v rubrice Inspirace. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Diplomka: pardubické přednádraží pro lidi, ne pro auta

  1. honza jokl napsal:

    Evropou se vali celkem slusna vlna humanniho urbanizmu. Nevime, zda byla vyvolana umele, jaksi `seshora´ a duvodem jsou dochazejici zasoby ropy, nebo je proste vysledkem zklamani z vyvoje evropskych mest ve 20. stoleti. Tj. z vyvoje, ktery znamenal ustup tradicniho obyvatelneho mesta a nastup mesta, kde se jiz nezije, jen prepravuje z jednoho monofunkcniho mista na druhe a vikendy se travi `venku` v prirode, na chalupach nebo na jedne ci dvou cyklostezkach podel reky.
    Humanni urbanizmus znamena priklon ke kvalite zivota, k pomalejsimu pohybu, ktery umoznuje navazat kontakt s prostorem a lidmi, kteri se jim pohybuji. Hlavni charakteristikou tohoto trendu je predevsim duraz na pobytovost mesta pro pesi a cyklisty, a limitace potreb prepravy na vetsi vzdalenosti.
    Z totoho hlediska diplomova prace reaguje na nejsoucasnejsi vyvoj poznani na poli urbanizmu a je daleko pred praxi, kterou lze videt na odborech planovani nasich mest ba dokonce i na univerzitach.
    Preju mestu Pardubice, aby si usetrilo strastiplnou cestu, kterou urazila mesta v zapadni a jizni Evrope pred 20 i 30 lety, ktera je stala mnoho sil a penez …
    Preju mestu Pardubice, aby si uvedomilo ekonomicky potencial atraktivniho mesta, mesta, kde se dobre dycha, chodi, beha a posedava. Takove mesto je schopno pritahnout ty nejlepsi a nejnadanejsi. Mest, kde se dobre jezdi autem je na vyber dost.
    Zdravi
    Jan Jokl
    València, España

  2. Jiří Moučka napsal:

    Bohužel, měsíc po měsíci a rok po roku, mám čím dál tím intenzivnější pocit, že cesta Pardubic k „městu pro život“ bude daleko strastiplnější.

Komentáře nejsou povoleny.