Jakou hodnotu přináší plán revitalizace Tyršáků? Jaké jsou další plány pro rozvojové plochy města? Jak je na tom sousední Hradec? Co je to regulační plán a co územní studie?
Plán revitalizace Tyršových sadů mě potěšil. Důvodem k radosti však nebylo ani tak to, co se z něj uskuteční, nýbrž ten zbytek. Kromě úpravy hlavní osy parku, zbudování jezírka a několika dalších prvků, které realizovány budou, je součástí návrhu i „Studie širší rehabilitace souvisejícího městského prostoru“ – ta nemá bohužel žádný vliv na to, co se v území bude dít. Nejvíce mě tato studie souvisejícího prostoru zaujala návrhem přestavby letního stadionu, tenisových kurtů a parkoviště u ČEZ arény.
Z následujícího obrázku je zřejmé, o co v přestavbě jde – nahradit dnes pro městské centrum nevhodnou funkci (parkoviště a sportoviště) funkcí, která do lokality patří. Návrh je schematický, nijak překvapivý a asi i nepříliš pracný. Vícepodlažní bytové domy jsou zde uspořádány do většinou otevřených bloků, které jsou vymezeny ulicemi. Rastr ulic volně navazuje na stávající zástavbu na druhé straně Sukovy třídy. Je to prosté, funkční a logické. Problém je v tom, že nic nedává člověku důvod myslet si, že by tak jednou mohlo okolí zimního stadionu skutečně vypadat.
Vypadá to, že o smysluplném a koncepčním rozvoji hodnotných městských ploch si můžeme nechat jenom zdát. Důkazem je zejména většina čerstvě zastavěných ploch v centru nebo jeho okolí (AFI Palace, Kaufland, výstavba rodinných domů Na Haldě – právě probíhá výstavba infrastruktury pro další „kruhový objezd“ se střední zástavbou).
Nejen současná pardubická stavební praxe, ale ani územně plánovací dokumentace nenaznačuje, že by se mělo cokoliv změnit. Mezi touto dokumentací má dostatečně podrobnou rozlišovací schopnost pouze tzv. regulační plán. Ten vymezuje využití jednotlivých pozemků (nikoliv ploch jako územní plán) a určuje podmínky pro umístění a prostorové uspořádání budov (podlažnost, rozměry, umístění na pozemku, atd.). Regulační plán je závazný pro rozhodování v území. V Pardubicích zatím nebyl vydán ani jeden. Naproti tomu v Hradci Králové jich mají 5 (například plán okolí kongresového centra Aldis na dalším obrázku).
Čerstvé pardubické zastupitelstvo je bohatší o dva architekty (včetně stálice Miroslava Petráně jsou celkem tři). Bylo by hezké, kdyby v novém složení dalo podnět ke zpracování regulačních plánů alespoň pro nejdůležitější rozvojové plochy: Nová Cihelna, zbytek pozemků Na Haldě, bývalý areál železničního vojska na S. K. Neumanna a další. Tím by se Pardubice přiblížily sousednímu Hradci, který byl v oblasti územního plánování vždy o krok napřed.
Ještě pro doplnění. Pro několik rozvojových ploch v Pardubicích byla zpracována územní studie (Nová Cihelna, vnitroblok Domu hudby, Ohrazenice, Dražkovice). Také šesté změny územního plánu podmiňují výstavbu na několika rozvojových a přestavbových plochách zpracováním územní studie. Územní studie řeší území v podobném rozsahu jako regulační plán, ovšem s jedním významným rozdílem – není závazná. Na následujícím obrázku je výřez z vizualizace z územní studie Nová Cihelna.
Čili nějaké koncepce tu jsou, jenom nejsou dostatečně pevné. Investoři mohou vesele zpracovávat velkolepé studie, které mají potenciál utvářet zdravé městské prostředí, a potom ještě veseleji realizovat to, co se jim vyplatí a neutváří nic. Myslím, že je na čase položit si otázku, jestli územní plánování sebevědomě hájí veřejný zájem, nebo jen hledá cestu, jak prosadit zájmy investorů. Pro ilustraci přikládám vizualizaci první etapy výstavby Nové Cihelny. Za povšimnutí stojí, že se liší od původní studie.
Oproti původnímu návrhu se snížil celkový počet bytových jednotek. Snížila se kapacita bytového domu, přibyly řadové a rodinné atriové domy na úkor čtyřpodlažních činžovních vil. Otázkou je, jestli bude mít investor v další etapě chuť pokračovat s výstavbou vícepodlažních bytových domů, které jsou ve studii navrženy poměrně velkoryse, nebo se vydá cestou pro něj schůdnějšího a pro město méně vhodného řešení.
Je hezké, že se diskutuje o tom, jak bude vypadat cestička v parku (je to nepochybně jedna z nejvýznamnějších cestiček města). Zásadní městotvorná rozhodnutí ale padají (nebo spíše moc nepadají) někde úplně jinde.