V pátek 8. října 2010 proběhla na brněnském výstavišti Bike konference. Ta je každoročně součástí veletrhu Bike Brno.
Konference byla rozdělena do dvou bloků. První byl věnován trendům v cyklodopravě a cykloturistice. Celý blok zahájil národní cyklokoordinátor Jarda Martinek, který představil novou podobu webu www.cyklostrategie.cz (zatím pracovní verze je umístěna na cyklostrategie.cdvinfo.cz). Poté krátce vystoupil Karel Havlíček ze Státního fondu dopravní infrastruktury a ujistil přítomné, že i v příštím roce budou k dispozici finanční prostředky na výstavbu cyklostezek, a to ve výši 160 mil. Kč.
Následovala problematika cyklodopravy, která je pro naše sdružení klíčová; všechna vystoupení v této části s námi také byla úzce spjata. Téma otevřel Tomáš Cach, technický lídr procyklistických opatření nejen ve své Praze. Stojí také za zrodem pardubických cykloobousměrek ve Sladkovského a Smilově ulici.
Tentokrát Tomáš prezentoval švýcarský a dánský model cyklistické infrastruktury a možnosti jejich uplatnění v českých městech. Své vystoupení začal optimistickou sondou do současné situace v Praze: „Jezdí se více, přirozeně i pravidelně.“ Tedy přibývá lidí, kteří na kole jezdí denně do práce ve svém běžném oblečení.
Dále se již Tomáš věnoval srovnání řešení pro cyklisty ve Švýcarsku, Dánsku a Česku. Jediným společným znakem pro všechny tři země jsou zelené koridory, které jsou pro cyklisty nejpříjemnější, ale neřeší plošnou obslužnost, tedy nedovolují všem obyvatelům města dostat se na kole rychle, plynule a bezpečně například do zaměstnání. To naopak umožňují opatření navázaná na síť komunikací využívaných i motoristy. A těm se Tomáš věnuje především.
Zatímco Dánové budují pro cyklisty jednosměrné vyvýšené pásy po obou stranách komunikace, a oddělují tak cyklisty od pěších i motoristů, Švýcaři vyznačují pruhy pro cyklisty přímo ve vozovce. Oba modely však mají společné rysy, kterými převyšují české řešení: cyklisté jsou odděleni od pěších, mají stejná práva přednosti v jízdě jako motoristé a na všech křižovatkách mají vyřešena všechna odbočení.
Švýcarský model je dle Tomáše vhodnější pro většinu českých měst. Je finančně a prostorově méně náročný a je snazší jej budovat postupně – tam, kde opatření zatím není, pokračuje cyklista ve společném provozu s motoristy. Tím je zajištěna návaznost v každé fázi budování systému.
Dánský model by bylo možné uplatnit pouze v některých českých městech, a to jen ve spojení s celkovou dopravně-urbanistickou koncepcí, jež by cyklistické dopravě přiřkla zásadní význam.
Jako další vystoupil Vojta Jirsa, vůdčí osobnost našeho sdružení, se svým pohledem na možnosti přenesení zkušeností z Dánska do Pardubic. Na úvod zdůraznil teze, které již zmínil Tomáš:
- infrastruktura musí odpovídat potřebám uživatelů (rychlost, plynulost),
- podpora cyklodopravy musí být součástí strategie, která občany motivuje používat ve městě méně automobil.
Poté Vojta představil projekt, jenž byl uskutečněn v dánském Odense, městě se 180 000 obyvateli. S podporou cyklodopravy zde začali na přelomu 70. a 80. let. Projekt Národní město cyklistů proběhl v letech 1999-2002 a zahrnoval infrastrukturní opatření, testování legislativních změn a kampaně. Za tyto čtyři roky stoupl podíl cest na kole o čtyři procenta.
Jako poslední o městské cyklistice hovořil Ada Jebavý (projekční kancelář ADOS) s prezentací brněnského cyklogenerelu, na jehož vzniku jsem se také podílel. Stejně jako Tomáš optimisticky doložil, že i v brněnských ulicích lidí na kolech přibývá. Na Tomáše a Vojtu navázal také v pohledu na to, jak příznivě ovlivňuje cyklistická doprava život města, což podtrhl slovy: „Je třeba preferovat tu dopravu, která městu neškodí.“
Blok dále pokračoval tématem cykloturistiky a vystoupením zástupců katedry rekreologie Univerzity Palackého v Olomouci, kteří své studenty podněcují k aktivitám s bicykly. Studenti mimo jiné připravili v Olomouci program pro Den bez aut.
Po krátké přestávce následoval druhý blok zaměřený na elektrokola. Naše pražsko-brněnsko-pardubická cykloinfrastrukturní rodina však měla jiné starosti. Kolem zaměstnanců pardubického odboru dopravy Pavla Bureše a Petra Komžáka se vytvořil početný hlouček diskutujících projektantů. Tématem diskuze bylo chystané pilotní opatření v Pardubicích – ještě do zimy bychom se měli dočkat vyhrazených pruhů pro cyklisty ve vozovce.