Město podporuje nesprávnou věc nesprávnými prostředky

V minulém týdnu se Pardubáci prostřednictvím médií začali dozvídat o plánované výstavbě propojky z ulice 17. listopadu na Hlaváčovu, tedy tzv. rychlodráhu. Napojení by se mělo uskutečnit v místě současného parkoviště, které dosud vlastní Martin Štěpánek. Město je s ním podle zpráv dohodnuté na odkoupení většiny plochy parkoviště, a to za 19,5 milionu korun. Cena za stavební práce se podle zástupců města bude pohybovat kolem 10 milionů korun a mělo by se začít již v příštím roce.

Vedení města si od tohoto zásahu slibuje, že se uleví dopravě v centru Pardubic. V souvislosti s tím se nabízí logická otázka, co všechno můžeme v Pardubicích za centrum považovat. Stejně důležité je se ptát, jaká opatření budou s propojkou zároveň vytvořena. Pokud zástupci města žádná neplánují, dopravní zátěž se v této ulici o dost zvýší, ale jinde ve městě automobily neubudou. Tak funguje dopravní indukce. Postavíme-li novou silnici, přitáhne automaticky řidiče.

Dopravní propojení by mohlo umožnit snížení dopravní zátěže před Zelenou bránou, ale pouze za předpokladu, že na náměstí Republiky a Sukově třídě dojde ke zklidnění dopravy a snížení kapacity.

Bohužel, město na tomto případě znovu ukazuje, že nemá žádný plán a jasnou dopravní koncepci. Kdyby ji mělo, vědělo by, co je centrum a kam nepřivádět další objemy automobilové dopravy. Místo toho opět jedná chaoticky a nepromyšleně. Kromě toho se ukazuje, že některá místa diskriminuje, přestože by se díky dopravnímu zklidnění mohla stát kvalitním veřejným prostorem, i jak je to naznačeno v územním plánu. Ten totiž počítá se zjednosměrněním 17. listopadu od obou konců ke křižovatce se Smilovou, což by přineslo její faktické zneprůjezdnění, a tím výrazné zklidnění ulice. Propojka by poté fungovala jako pokračování Jana Palacha směrem na sever.

Nákladná propojka bude tak jako tak opět znamenat odchýlení od moderní dopravní politiky a na místě samotném způsobí mnoho problémů. Vznikne další zkratka pro auta, jež navíc nemá zřetelné opodstatnění. Aby bylo možno vložit odbočovací pruh, musí být ubrán další kus už tak šířkou nevyhovujícího chodníku s cyklostezkou. Podél rychlodráhy vede důležitá spojnice pro pěší a cyklisty na nádraží, navíc jsou v okolí kritického místa základní a střední škola. Proto křížení propojky s vozovkou na stezce přinese ohrožení chodců a lidí na kole. Nová světelná křižovatka bude znamenat výrazné omezení plynulosti dopravy nejen pro automobily, ale především pro vozy městské a příměstské hromadné dopravy, které zde mají významné koridory.

Významnou městskou třídu, jakou ulice 17. listopadu skutečně je, hodlá město ještě více než dosud podřídit motorové dopravě. Pobyt v koloně v podjezdu vyvolaný novými semafory bude dvojnásob frustrující a především výrazně omezí veřejnou dopravu. Musíme se tudíž ptát, jaký je pravý důvod výstavby plánované propojky, jejíž přínos pro automobily je přinejmenším diskutabilní a pro všechny ostatní druhy dopravy fatální.

Příspěvek byl publikován v rubrice Koncepce, Kritiky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.